[Téma] jak je to s tou porozitou?
Po sobotě mám špatnou náladu, poněvadž mě bylo doporučeno, abych si zakoupil nové křídlo a že je vůbec zázrak, že ještě žiju. Na tradiční akci přebalování záložáku jsme měli i možnost nechat si změřit porozitu padáku. Vykulil jsem oči a nevěřícně jsem koukal, že moje vega II má stejnou porozitu na vícero místech. Výsledky byly jako u obstarožního exacta od junkers profly. Přitom můj "šustí" ještě obstojně" a to druhé je hadr. Jo a ještě hodnota prý 6 sec. Tak mě napadlo, proč se ta porozita vlastně měří ?????? Když o ničem nevypovídá.
-
1 RE: jak je to s tou porozitou?
A jak stary kridlo mas? S jakym hodinovym naletem a hlavne v jakych podminkach ? Porozita se meri proto, ze vypovida o tom, jak na tom skutecne ten material je. Je klidne mozne, ze stare kridlo, vyrobene z jineho materialu a treba i mene letane ma stejnou porozitu jako kridlo novejsi , hodne letane, z materialu ktery ma treba mensi hmotnost, vyssi pevnost, ale rychleji starne.
-
2 RE: jak je to s tou porozitou?
Ahoj, sice o mereni porozity skoro nic nevim, ale na vypraskanejch kridlech toho mam nalitano docela dost a myslim si, ze se samotnou porozitou to neni az tak zhavy. Kazdopadne vypraskany kridlo ztraci pevnost, takze litej opatrne - dve kridla ktera jsem prodal dalsim majitelum nevydrzela - jedno se pry roztrhlo (detaily neznam) a jednomu se na krizovkach utrhaly nektere snury.
A samozrejme na vypraskanym kridle budes mit pravdepodobne zmenenou delku nekterych snur a teda zmenenou geometrii, coz muze mit taky neprijemny dusledky.
Nicmene, asi by tady mel byt jediny rozhodujici nazor vyrobce, az dospeje cas na dalsi technickou. A pokud jsi dostal technickou pred rokem a to kridlo jsi od te doby vylozene nezdevastoval, tak by asi melo byt v poradku :).
-
3 RE: jak je to s tou porozitou?
Tak teď jsem dostal přesné hodnoty jak to bylo detailně a sice střed - (komora A): 6/10 j; střed (komora B) 8,9/12. 1/3 rozpětí: 33/14/36......sice třeba dělám hloupost, že to tady zveřejňuji, ale na druhou stranu. jeden údaj byl 56 a když jsem na tom samém místě látku 2x promnul tak to bylo 33;) ...... to jsem zvědavej kdo si ho teď ode mě koupí.
Clouseau: 3 roky (bylo nový)
Petrch: technická leden/únor a nemyslím, že jsem devastátor, prostě odstartuji a letím a pak ho balím (pravda nelistuji)
-
4 RE: jak je to s tou porozitou?
Rozdil 56 a 33 po 2-nasobnem promnuti? To je trosku divny ne? Jestli nahodou ten porozimetr neni nejakej podezrelej;)
Jinak pokud porozita neni uplne tragicka, zalezi spis na pevnosti latky a geometrii snur. To ma obecne na letove vlastnosti (a potazmo bezpecnost) neporovnatelne vetsi vliv nez porozita 33 ci 56.
-
5 RE: jak je to s tou porozitou?
2 petr...a promnutí....to byla finta kterou nam poradil jeden nejmenovaný přítomný inspektor.... staci pred merenim padak poradne promnout a mas polovicni hodnotu
-
6 RE: jak je to s tou porozitou?
mno uvidim, co mě řeknou v axisu ;).....zajímavé by bylo vidět dva různé porozimetry v akci ;).....v každém případě se začínam nad sebou zamýšlet. A ten porozimetr vypadal podle mého soudu dost sofistikovaně. To je asi tím, že jsem před tím žádný jiný neviděl.
-
7 RE: jak je to s tou porozitou? ...
aaassi takhle:
měření porozity slouží ke zjištění stavu zátěru tkaniny křídla. zátěr tkaniny se spolupodílí na aerodynamických vlastnostech křídla. je něco podobného, jako měření hloubky dezénu u pneumatiky. čím nižší vzorek, tím jsou vlastnosti pneumatiky horší. auto na nich sice jede, ale má horší jízní vlastnosti. u křídla platí to samé, jen křídlo je náchylnější k nestandardním letovým režimům, hůře startuje, apod. ke změně letových vlastností dochází pomalu, takže pilot jim stačí přivykat....
opotřebení. stejně jako u příkladu s pneumatikami nezáleží ani tak na materiálu, jako na používání. pro ilustraci přehled "nalétaných" hodin a tomu odpovídající hodnoty porozity (skytex): nový materiál (na roli) = porozit 500–700 sekund; po zpracování (pouhým zmuchláním) pokles na +/- 300*; 100 hodin = 250–300 s.; při 200 hodinách náletu 80–150 sekund; 300 hodin = 0–40 sekund. (*) experimentálně ověřeno;-); zdroj http://www.berx.cz/navody/31.html
šustění. je příkladem parametru, který je sice snadno zjistitelný,ale nevypovídá objektivně o stavu zátěru. stejně tak různé nasávání vzduchu před ústa.
různé hodnoty měření. měří se tkanina. už ta sama nemá všude stejnou hustotu, stejně tak zátěr ve výrobě nemusí být stejnoměrně nanesen. následné opotřebování zátěru je též nestejnoměrné.
promnutí - ano, jedná se o typický příklad, jak odstranit z daného místa část zátěru. a to nevratně. takže se pak nelze divit, rozdílu měření 50%.
porozita a TK. každý výrobce by měl porozitu při TK zjišťovat. a v případě zjištěných hodnot postupovat odpovídajícím způsobem. např. (skytex): ....20-30 s: opotřebený, zvýšená pozornost nezbytná; 10 - 20s: velmi opotřebený, zvýšená pozornost nezbytná, nevhodný pro start navijákem a pro provoz s motorem; méně jak 10 s: nevyhovující, kluzák není letuschopný, nutno vyřadit.(podklad (technická kontrola PK, Gradient). Tyto hodnoty nejsou výrobcem pg tkanin taxativně dané. stejně tak v česku neexistuje žádný předpis, který by tyto hodnoty upravoval. každý výrobce pg křídel pak MŮŽE tyto hodnoty upravit částečně dle svých představ.
-
8 RE: jak je to s tou porozitou?
Ja si teda nejsem uplne jisty, jestli vsichni vyrobci meri porozitu stejnou metodou - tudiz jestli jsou ta cisla vzajemne srovnatelna (bud mi to nekdo rikal, nebo jsem to nekde cetl, uz nevim - zajimalo by mne teda jak to s tim je a jestli to muze nekdo potvrdit nebo vyvratit). Jinak Pepinuv padak ma dokumentovany nalet jen v CPP blizici se 300 hodinam (vcetne skoro 50 hodin pod vysokohorskym indickym sluncem;), takze ta porozita mi v zasade sedi.
Jinak roli porozity bych opravdu neprecenoval - akorat se nejsnaze meri, nicmene na ty letove vlastnosti ma zasadnejsi vliv zmena geometrie vrchliku a snur (tkanina se "vytaha" a tim trvale deformuje, snury meni delku).
-
9 RE: jak je to s tou porozitou? scorpi »PM | Zasláno: 16.12.2010 * 11:53
měření porozity. činí se dvěma způsoby. první používají výrobci PG látek. předpokládá ovšem "vypreparovat" celý jeden panel. druhou metodou je porozimetr, asi 5 let jej dodává jediná firma JDC. takže TK se měří jediným typem mašinky. výsledky se proto udávají v sekundách JDC (hodnota odečtená na displeji), dřívější systém měření dle Kretschmera (také sekundy) bylo cca před 5 lety opuštěno.
rozdíly v měření u jednotlivých výrobců při TK jsou dány směrnicemi toho kterého výrobce. používají se různé počty měřených míst, od 3 do 5, na různých místech rozpětí a v různé vzdálenosti od náběžky. dle konstrukce křídla.
celá problematika vrchních a spodních potahů od výroby až po význam jejich vlastností u PG křídel je poměrně složitá. v současné době shromažďuji podklady k podrobné stati na toto thema.
-
10 RE: jak je to s tou porozitou?
Ok, kedze som dost dlho poatral, nakoniec som nieco, ako to vlastne s tym Kretschmerom je, nasiel tuna:
http://www.hsl-gmbh.com/index-textiluhr.htm
- je to v NJ.
- snad to niekomu pomoze v orientacii medzi hodnotami.
PS:
Nakoniec to nie je az take jednoduche ako sa zdalo :-D
-
11 RE: jak je to s tou porozitou?
Porozitu si měř jedině u výrobce během pravidelné technické kontroly. Výsledky ze stejné laboratoře budou lépe porovnatelné. Kontrolní protokoly si archivuj ať vidíš jak se tkanina létáním opotřebovává. Se známých výsledků je možné odhadnout vývoj stárnutí tkaniny do budoucna, tedy za předpokladu, že létáš v sezóně stále stejně intenzivně. K žádnýmu jinýmu měření nepřihlížej. Jestli máš pochybnosti, zajdi si na technickou hned, nemusíš na ni rok čekat. Doporučení koupit si nový padák bych přijmul jedině od výrobce an základě TK. Toť moje rada.
-
12 RE: jak je to s tou porozitou?
Taky vám můžu poradit jeden trik, je to ještě lepší než pepinem uváděné promnutí látky. Musíte vzít brusný papír zrnitosti 400 a na měřeném místě látku jemně obrousit. Hned uvidíte jak porozita překvapivě stoupne :o)
-
13 RE: jak je to s tou porozitou?
Heh, teda v sekundách to číslo samo klesne.
-
14 RE: jak je to s tou porozitou?
Dá se někde ten porozimetr za rozumný prachy půjčit?
-
15 RE: jak je to s tou porozitou?
Taky by mě zajímala porozita mého druhého, staršího křídla. Na technickou jsem ho už nedával, naposledy měl některá místa kolem 20s. Myslel jsem si, že by mi to mohli změřit u výrobce, pro informaci, ale neměli zájem, prý to nemá cenu měřit.
Mám z toho takový pocit, že výrobci potřebují hlavně prodávat; kdybychom lítali na jednom křídle deset a více let, tak by se na tom přece hůř vydělávalo, ne?
-
16 RE: jak je to s tou porozitou?
Istefek: A na co by ti to měření teda bylo, když už teď neprojde technickou ? Spíš si myslím, že ti ušetřili pětikilčo.
Navíc, měření porosity je jediný údaj, který nějakým způsobem určuje i míru opotřebení, než se ti za letu začne rozpadat při prvním manévru, ikdyž je jinak ještě letuschopné.
-
17 RE: jak je to s tou porozitou?
porozita mě nikdy moc nezajímala ale jak to tady čtu ... docela zajímavá by byla informace o životnosti používaných tkanin přímo od výrobce ... to by (aspoň pro mě) mělo nějakou vypovídající hodnotu.
-
18 RE: jak je to s tou porozitou?
heh ... omlouvám se, v příspěvku 7 už o tom Wolf něco napsal.. takže pokud výrobce tkaniny žádnou životnost nemá nabo neudává tak je to vlastně všechno MATRIX :-)
-
19 RE: jak je to s tou porozitou?
Pro zajímavost link k výrobě Skytexu a jednotlivých zátěrů. Plátno se vyrábí ze špulek, na každé je návin 550km vlákna v kuse. 10km vlákna Nylon 6.6 váží 33g.
http://www.ojovolador.com/eng/read/reports/porcher/index.htm